Máte závislost na jídle a na sladkostech?

Vědecká lékařská veřejnost tvrdí: “Závislost na jídle je stejná jako drogová závislost”

Dr. Pamela Peeke, mezinárodně uznávaná lékařka, obornice na výživu a fitness, autorka New York times bestselleru “The Hunger Fix” říká, že závislost na jídle se dá přirovnat k závislosti na drogách, alkoholu, sexu a hazardních hrách. Existuje již mnoho věděckých důkazů, že je to opravdu skutečná závislost.

Další odbornice Dr. Nora Volkow uvádí: “vysoce návykové jídlo jako jsou rafinované a zpracované cukry, tuky a sůl, v našem mozku aktivují centra s tzv. D2 receptory. Klíčovou roli hraje neurotransmiter dopamin a receptory D2.

Práce Dr. Volkow ukázala, že změny, které se dějí v mozcích narkomanů, jsou totožné s těmi, které se vyskytují u lidí závislých na jídle.

Dr. Susan Mason z Harvard University poukazuje na to, že lidé, kteří zažívali zneužívání (např. fyzické, emocionální, sexuální apod.), zanedbávání nebo jiná traumata v průběhu dětství, dospívání a rané dospělosti, jsou mnohem více náchylí k závislosti.  Výše uvedená traumata mohou ovlivnit geny – tím se již zabývá vědní obor epigenetika. Dr. Mason: “základy závisloti mají počátky v minulosti”.

Pohled na závislost na jídle z pozice terapeutky Hanky Ajastty:

 Jak vypadá a jak žije dnešní ideální žena?

„Kdo to má být?!“ říkáte si možná v duchu.

Kdybyste si ji měli představit, koho uvidíte? Nejspíš sebevědomou, dynamickou a hezkou, upravenou ženu s příjemným úsměvem. Bravurně zvládá pracovní zátěž, její kariérní hvězda stoupá, má dobré přátele a čas i na koníčky. Její vzorně vychované děti nosí ze školy přinejmenším vysvědčení s vyznamenáním. Manžel je na ni hrdý a na potkání se svěřuje, jaký je šťastlivec, že si ho tato žena vybrala.

Líbilo by se vám žít v podobné disneyovce? Jenže jsme ve skutečném světě…

Může si v dnešní hektické době žena (nebo i muž) trvale vypracovat postavu?

Pokud se zaměstnaná, už tak dost vytížená žena s dětmi a mužem, ke všem svým povinnostem ještě navíc rozhodne hubnout a pojme to obvyklým způsobem – tedy snaží se zlomit případné chutě na zakázané jídlo jenom vůlí – čeká ji náročný boj se sebou samou. Boj, který dlouhodobě jen těžko může vyhrát. Nezvladatelné chutě na nevhodné potraviny či nápoje jsou totiž většinou vyvolávány nezpracovanými negativními myšlenkami a emocemi. Ty jsou na úrovni těla přímo provázány s různými druhy bakterií a plísní, které jimi nevědomě krmíme. Vzniká začarovaný kruh: žena, závislá na sladkostech a pečivu, „sponzoruje“ ……… Pak se cítí provinile. Váha jí ukáže vyšší číslo, než jaké by chtěla vidět…a ona si vyčítá, že nedodržuje dietní režim. Tím se psychicky – ale i fyzicky – oslabuje. Chybí jí energie, a tak za nějaký čas sáhne např. po čokoládě.

Diety, negativní emoce a psychosomatika

Psychický stres v nás vyvolávají už některá slova, obecně používaná v jistém smyslu. Tak slovo hubnutí evokuje v genetické paměti doby strádání, kdy měli naši předkové jen málo jídla a museli jím velice šetřit. Abyste se slovu hubnutí vyhnuli, můžete si pomoci tím, že v začátku, zhruba v prvních 10-14 dnech nového stravovacího režimu, budete svoje úsilí pojmenovávat „tvarování těla“. A místo slova „dieta“ můžete vyzkoušet sousloví „úprava stravy“. Tyhle pojmy nejsou zatížené negativními vzpomínkami, zkušenostmi a emocemi. Je to čistá, ještě nepoužitá půda, do které můžete zasadit nová, křehká semínka přání vypadat a cítit se lépe.

Závislost na pečivu a sladkostech

Hned v úvodní etapě úpravy stravy k tomu velmi přispěje snížení konzumace pečiva nebo jeho náhrada za zdravější varianty. V naší zemi je dost silně zakořeněno jíst pečivo denně, dokonce až několikrát. Naproti tomu spotřeba ovoce a zeleniny silně pokulhává. Proč vlastně?

Pokud jde o pečivo, panuje tady tradice: takhle krmila svou rodinu už moje maminka a před ní její maminka. Jíst chléb a pečivo je tedy normální a obvyklé. Jsou součástí kulturních a rodinných vzorců stravování, jež na našem území co do počtu převládají. Ten, kdo se z nich chce vymanit, může mít tedy před sebou celkem těžkou práci.

Navíc sem vstupuje i faktor závislosti. Nutkavá potřeba sahat po určitých druzích jídla je ale jistě svazující a limitující. Ženy pak naříkají, že se večer přecpaly sladkostmi a že nechápou, proč to dělají. Vždyť přece rozumově dobře věděly, že je jíst nechtějí…

Existuje cesta ven? Jak se osvobodit z otroctví závislosti na těch potravinách a nápojích, které vám neslouží a přejít k těm, o nichž beztak dobře víte, že jsou těmi pravými? Jenom vědět ale nestačí…

Co pro sebe můžete udělat:

1) pozorujte, jak se chováte ve stresu. Jaké stavy a naladění mysli, těla a emocí (úroveň vědomí) tvoří příčinu vašeho bažení po nevhodně stravě?

Příklad: jednou z nejrozšířenějších úrovní vědomí je rovina strachu. Můžete si např. chtít podvědomě kompenzovat obavy a paniku z blízkých, důvěrných vztahů. Už jako malí jste se v nich zraňovali a kila navíc kolem vás začala tvořit domnělou ochrannou bariéru.

2) negativní osobní historie: jaké události z dětství vás svazují a tíží?

Příklad z mé praxe: obézní klientka si sladkostmi nahrazovala chybějící prožitky spokojenosti, lásky a štěstí. Z jakého důvodu? Když jí byly tři roky, zemřela jí maminka. Tatínek se o ni nemohl postarat. Musela skončit u babičky. Po celý život si pak připadala nechtěná a vyloučená. Sladkosti byly jejím potěšením, naplňovala si prázdnou citovou nádrž.

3) uvolnění blokací, tj. silných stresů, zakotvených v těle. Výsledkem bude cesta ke svobodné volbě stravy podle vašeho optimálního záměru.

Tyto tři kroky rozhodně patří do rukou specialisty. (Např. přesto, že si můžete pamatovat určité silné zážitky i z raného období života, těžko byste je mohli sami úspěšně zpracovat, tj. odblokovat.)

I když víte, jaké myšlenky byste rádi co nejčastěji měli (většina z nás si upřímně přeje žít šťastně) a jak se chcete cítit, ještě to ani zdaleka neznamená, že je stále máte… Jde totiž hlavně o naše podvědomí. Kořeny problémů vyrůstají z jeho hloubky, kam si prostě nevidíte a neumíte sáhnout.

Chcete přestat se závislostí na jídle, ozdravit své tělo nebo vytvarovat postavu?

Závislost na nevhodném jídle a nápojích je alarmující téma. Jestli už vás ale nebaví a chcete skutečně přestat být jejími otroky, začněte. Nejlépe ihned. Zkuste malý experimet: na dva dny vysaďte pečivo a sladkosti. Uvědomujte si, jak se cítíte, když vám vytoužené laskominy, nesoucí krátkodobé pocity štěstí, chybí. Zřejmě to nebude nic příjemného…a to včetně sebedestrukčních vyjádření. Pocity si zaznamenávejte, nejlépe do sešitu. Pojmenujte ho např. „Deník změn životního stylu“. Co tím získáte? Úplný poklad. Sondu do negativních myšlenek a emocí, o kterou se pak už dál může postarat terapeut. A co je nejdůležitější: vyhráváte. Protože jste pochopili, že trvale udržitelná kvalitní úprava stravy je komplexní věcí, se kterou je fajn nechat si pomoct. Ke svému cíli se tak dostanete efektivně a s optimálně vynaloženým úsilím.

 Lékařský pohled na závislost na jídle a cukru

Studie v Biochemical Pharmacology ukázala, že extrakty z pšeničných zrn a hlíz brambor mohou obsahovat řadu farmakologicky účinných benzodiazepinů. Jsou to vysoce návykové látky, vyskytující se v lécích jako Ativan, Xanax a Valium.

Tyto vysoce návykové látky způsobují zvýšení účinku neurotransmiteru zvaného gama-aminomáselné kyseliny (GABA), stejně jako opiáty (heroin) a kanabinoidy (Cannabis). To zase aktivuje v mozku hormon “uspokojení”  dopamin.

Jiná studie zjistila, že lidé s vyšší úrovní dopaminu v mozku, bývají náchylnější k návykového chování. To může vysvětlovat, proč se někteří lidé dostanou do závislosti snadněji než jiní.  Mozku je v podstatě jedno, zda se jedná o léky na předpis, nelegální drogy nebo se jedná o potravinu.

Z výzkumů vyplývá, že kolem 50 % lidí, kteří zažívají nudu, stres, osamělost nebo nemají rádi své tělo, velmi často sahají po mastném, slaném nebo sladkém jídle.

Závislost na cukru

Stejně jako pšenice a brambory, tak i cukr spouští výrobu přírodních opioidů ve vašem mozku – klíč k procesu závislostí. Váš mozek se v podstatě stane závislým na svých vlastních opioidech jako by byl závislý na morfinu nebo heroinu.

Rafinovaný cukr může být dokonce více návykový než kokain – jedna z nejznámějších návykových látek. Výzkumníci se domnívají, že sladké receptory (dva proteinové receptory na jazyku), které se vyvinuly během lidského vývoje, kdy byla strava s velmi nízkým obsahem cukru, nebyly přizpůsobeny na vysokou spotřebu cukru v novověku. Dnešní strava bohatá na cukry abnormálně stimuluje tyto receptory  a potlačuje normální homeostatické mechanismy organismu. Z toho pak plyne závislost na tomto druhu jídla.

 Co radí lékaři, vědci a odborníci?

Pohyb, úprava stravy s ohledem na omezení zpracovaných potravin plných cukrů, tuků a soli a v neposlední řadě i práce na snížení stresu a mentálních blokací.

Uznávaný odborník a propagátor zdravého životního stylu Dr. Joseph Mercola dodává: “Z osobní zkušenosti mohu potvrdit,  že přerušovaný půst (intermittent fasting), fyzická aktivita a práce na odblokování mentálních traumat (psychosomatika), jsou vysoce efektivní nástroje, které tělu pomáhají překonat závislosti na konzumaci nezdravých jídel”.

 Co říci závěrem:

Lékaři, odborníci na výživu a terapeuti se shodují v jednom: pokud se chci zbavit závislosti na nezdravém jídle a díky tomu ozdravit své tělo a vytvarovat svou postavu, musím začít pracovat na úpravě stravy, harmonizovat zdraví svých střev (jak pomocí stravy, tak i detoxikace), začít se hýbat a v neposlední řadě pracovat na své psychice a podvědomí.

Závislost na jídle jako jsou pečivo, sladkosti a tučné potraviny – i tuto oblast řešíme s kolegyní Hankou Ajasttou v unikátní metodě Emoční hubnutí. Bez tohoto nelze docílit trvale udržitelné postavy ani zdraví.

banner-nemuzete-zhubnout

 

Vaše Hanka a Martin                                           Hanka Ajastta a Martin Skaba_skaba.cz

15.9.2015

3,956 total views, 4 views today

Martin Škába

Je výživový specialista, kouč a propagátor zdravého životního stylu. Na tuto cestu ho přivedly jeho vlastní zdravotní problémy - a i proto se snaží pohlížet na životní styl jako na komplexní záležitost, která se neobejde bez znalostí z řady oborů.

Komentáře